Otázky a odpovědi

Proč jsou v této sekci některé informace, které vyčtu i v sekci "o želvách zelenavých"?

Sekce "otázky a odpovědi" je určena pro rychlou orientaci, pro stručnější odpovědi na důležité otázky související s chovem. Mojí snahou tedy je čtenáři uživatelsky příjemným způsobem umožnit vyhledání odpovědí na otázky, které ho nejčastěji napadají. Teprve pokud odpověď v této sekci nenaleznete, doporučuji hledat v obsáhlejší sekci "o želvách zelenavých", kde se nachází tématicky souvislý text.

Jak velké potřebuji terárium pro pár želv zelenavých?

Želva sice budí dojem líného tvora, opak je však pravdou. Je nesmírně zvědavá a dobře má prozkoumaný každý centimetr čtvereční terária, které obývá. Minimální rozměry terária pro 2 želvy by měly být 100x50 cm. Pro chov želv zelenavých je ideální tzv. "želví stůl", což je terárium bez horního skla, de facto klasické akvárium. Výška akvária bohatě pro dospělé želvy postačuje 30-40 cm.

Jaká strava je pro želvu zelenavou vhodná a jaká nevhodná?

S ohledem na trávící ústrojí želvy zelenavé (zejména na její dlouhé střevo) je nutné želvě podávat balastní potravu obsahující hodně vlákniny. Ideálním krmením pro želvu proto jsou v létě luční byliny - zejména pampeliška, jetel, jitrocel. Naopak nevhodný je šťovík, protože obsahuje kyselinu šťavelovou, která způsobuje vyplavování vápníku z těla želvy. V zimě je pak ideální strava čínské zelí, občas strouhaná mrkev, čekanka. Méně vhodný je pak římský salát a úplně nevhodný je klasický salát nebo ledový salát (obsahuje málo vápníku a naopak dost fosforu). Ve stravě želvy je nutné dodržet poměr vápníku ku fosforu minimálně 1,4:1.

Ovoce je možné želvám podávat na přilepšenou, nemělo by tvořit v letních měsících více jak 10% stravy, v zimě jej nepodáváme vůbec. V létě je dobré dát želvě okousat třeba i slupky od melounu, brousí si tím zároveň i čelist (pozor na chemické ošetření, nutno omýt). Želvám je možné zpestřit jídelníček též květy stromů - např třešně, jabloně atd., někdy nepohrdnou i okousáním větviček.

Maso, vajíčka, tvaroh, mléko a podobné potraviny obsahující vysoké procento bílkovin nepodáváme vůbec, velmi tím želvám ubližujeme a v konečném důsledku tím můžeme způsobit jejich předčasnou smrt.

Na každou krmnou dávku je vhodné nasypat uhličitan vápenatý nebo Nutrimix pro slepice. V teráriu bychom také měli položit sépiovou kost, aby si ji želva mohla v případě potřeby okusovat.

Jak poznám zdravou želvu zelenavou?

Zdravá želva reaguje na vnější podněty. I pokud je velmi ochočená, při poklepání na končetinu by se měla alespoň částečně zatáhnout do krunýře. Nocovat by měla zahrabaná v substrátu, případně alespoň zatažená v krunýři. Dále musí mít jasné černé lesklé oči, její dýchání by nemělo být slyšet (žádné sýpání či funění) a její nozdry by měly být absolutně suché. Velmi jednoduchý indikátor kondice želvy je, že po jejím uchopení do dlaně musí působit těžkým dojmem, jako bychom drželi kámen.

Kdy želvu zelenavou uložit ke spánku a kdy jí probudit?

Na tuto otázku není jednoznačná odpověď. Záleží na tom, zda želvu máme od malička nebo jsme ji pořídili již starší. Podle mé zkušenosti se mládě naučí určitým etapám života, a po několika letech již na počátku období, kdy jsme ji obvykle zimovali, projevuje nižší aktivitu a i dle našich reakcí (zkracování osvitu terária, snižování dávek potravy) pozná, že se blíží doba spánku.

Podle mého názoru by se želva měla od půlky listopadu na spánek připravovat, počátkem prosince ke spánku uložit a počátkem března pozvolna probouzet tak, aby od půlky března již fungovala v "letním režimu".

Jakého maximálního věku se želva zelenavá dožívá?

Želvy zelenavé se dožívají věku až 100 let, vše samozřejmě záleží na životních podmínkách, proto při domácím chovu tohoto věku želva zpravidla nedosáhne a věk se jí může až o 30 let zkrátit. Veliký význam na maximální věk želvy má především vhodnost stravy.

Kolik světelných zdrojů mám umístit do terária?

Samozřejmě záleží na velikosti terária. V každém případě vždy potřebujete jednu zářivkovou trubici umístěnou po celé délce nad teráriem. Tato zářivka simuluje denní světlo, tudíž by měla vyzařovat spektrum barev 6500 - 8000 Kelvinů. Označení zářivek na trhu se spektrem 6500 K je "daywhite" a 8000 K je "skywhite". Nelze doporučit spektrum označené "warm white", což je obvykle spektrum < 6500 K - toto světlo je nažloutlé, denní světlo ani omylem nepřipomíná. Zářivku nastavíme na spínacích hodinách tak, aby svítila 10 hodin denně bez přestávky.

Do většího terária (více než 50 sm) lze doporučit další 2 světelné zdroje. Prvním je bodová žárovka, kterou svítíme 8-10 hodin denně, počet wattů volíme dle výšky nad substrátem, do které tuto žárovku umístíme. Já ji mám 10-15 cm nad krunýřem želv a proto používám pro mladé želvy 25 W, pro dospělé 60 W. Druhý nutný zdroj je výbojka, která vyzařuje UV-B složku. Tato je nezbytná pro ukládání vápníku v těle želvy a jeho následné využití na stavbu kostí a krunýře. Používám výbojku OSRAM ULTRAVITALUX 300 W a tou svítím vždy hodinu tak 2x - 3x denně. Dělá zároveň velké teplo, takže po dobu jejího svícení se vypíná bodová žárovka. Výbojku je nutné umístit dosti vysoko, cca. 50 cm nad substrát, aby nedošlo k popálení želv. Existuje i možnost mít jen jednu žárovku, která v sobě spojuje funkci bodové žárovky i výbojky s UVB - např. Sera Reptil sun heat 130 W.

Jaké vitamíny želva zelenavá nezbytně potřebuje k životu?

Jako každý živočich, tak i želva zelenavá by měla mít vyváženou, na vitamíny bohatou stravu. O stravě bylo na těchto stránkách napsáno již hodně. Pro želvu je životně nezbytný především vitamín D, který želva v přírodě získává přrozenou cestou ze slunečního záření, v teráriu jej musíme dodávat uměle. Kdo má možnost želvu občas pustit proběhnout na přírodní sluníčko, je to jedině dobře. Pokud tuto možnost nemáte, je nutné želvě vitamín D dodávat svícením výbojkou s UV-B složkou záření nebo jí vitamín D podávat v kapičkách, které jsou na trhu běžně dostupné. Bez vitamínu D želví organismus nedokáže zužitkovat vápník, takže ač jej želvě dodáváme, dochází k měknutí krunýře a ke zdravotním problémům. Z uvedeného nám tedy vychází jednoduchá rovnice, že vápník + vitamín D = základní předpoklad pro zdraví želvy.

Dalším důležitým vitamínem je vitamín E, který podporuje sexuální aktivitu a povzbuzuje želvy k rozmnožovací aktivitě. Vitamín E má želva ve stravě, na jaře je dobré jej dodat speciální stravou, konkrétně naklíčenou čočkou či jinou luštěninou. Právě malé klíčky obsahují veliké množství vitamínu E, jakmile však již klíček dále roste, podíl vitamínu E se snižuje, proto je dobré ihned po vyklíčení přemístit klíčky z teplé místnosti do lednice, čímž se proces klíčení buď velmi zastaví nebo velmi zpomalí.

Ostatní vitamíny není třeba želvě zvlášť dodávat, protože si je sama přijme ve stravě. Želva je velice odolný živočich, co se týče jiných (krom výše uvedených) vitamínů skromný a nenáročný, a v případě jejich nedostatku jí nevadí nějaký týden přečkat, až se jí potřebného vitamínu dostane v běžné stravě. V přírodě to má také tak, ani zdaleka nemá tak příhodné podmínky, jaké ji poskytujeme my v teráriu a je třeba si uvědomit, že je třeba i několik dní bez potravy.

Musí želva zelenavá nutně zimovat?

Nemusí. A už vůbec ne mláďata. Mnoho chovatelů doporučuje zimovat mláďata až ve 3. roce jejich života. Já tento názor nezastávám, zimuji mláďata již od prvního roku. Připouštím, že je to risk, že mládě zimu nepřežije, ale pokud má již od narození vše potřebné, dobrou stravu s dostatkem vápníku a dobré chovné podmínky, pak nemá problém v pohodě zimovat cca. 1 měsíc od půlky prosince do půlky či konce ledna. Já svá první narozená želví mláďata zimoval hned po půl roce od narození a již před zimováním jsem viděl, jak mají kolem nožiček tukové váčky, ze kterých v pohodě mohla celé zimování fungovat. Zvážením ihned po probuzení jsem zjistil, že ztratila na váze 3-5% hmotnosti, což je naprosto ideální.

Dospělé želvy též není nutné zimovat, avšak pokud chceme mláďata, pak zimování je vždy nezbytné. Pokud se rozhodneme želvy nezimovat, pak je vhodné jim alespoň  na 2-4 týdny navodit klidové období tím, že postupně přestaneme podávat potravu a vypneme světelné zdroje.

Jak rozeznám u želv zelenavých samce od samice?

Samec od samice se liší především hmotností a vzhledem. Zatímco dospělý samec váží kolem 500-600 g, dospělá samice dosahuje hmotnosti až kolem 2 kg. Samci jsou také výrazně menší, dosahují délky jen kolem 15 cm, kdežto délka krunýře dospělé samice může být i 25 cm. Pohlaví dospělé želvy se dá určit též podle tvaru plastronu (spodní části krunýře), takto však určí pohlaví spíše zkušenější chovatel. Samec má totiž poslední dva štítky plastronu těsně před ocasem uložené tak, že svírají tvar do písmene V, kdežto u samice jejich uložení připomíná písmeno U. Dalším rozdílem je prohnutý plastron směrem dovnitř těla samce a naopak u samice rovný či dokonce nepatrně vypouklý plastron. Dospělý samec má mohutný dlouhý ocas, který skládá pod krunýř směrem k jedné ze zadních končetin, kdežto dospělá samice má ocásek menší, s kloakou těsně vedle konce karapaxu - což jí umožňuje lepší kladení vajec.


Záznamy: 1 - 10 ze 20
1 | 2 >>