Máme 10. února a mnozí z Vás si jistě říkají, že už je nejvyšší čas, aby zima skončila. Z našeho lidského pohledu si to říkám taky, z pohledu mých želv je zima ideální, protože nemají v místě, kde zimují (tj. ve sklepě), moc vysokou teplotu - pohybuje se aktuálně okolo 3 stupňů nad nulou, což je pro ně naprosto optimální a věřím, že se to pozitivně odrazí na jaře do jejich chuti do života - budou se dostatečně pářit a samice snášet (doufám, že oplozená) vejce.

Jinak k samotnému zimování - já želvy zimuji ve vlhkém substrátu (směs lignocelu a písku), tedy ten samý substrát, co mají v teráriu. Mladé želvy se mi zahrabou při zazimovacím procesu (postupné snížení teplot v průběhu 14 dnů) samy, starší želvy zahrabu sám. Napřed počkám, až "ztuhnou" a pak vyhrabu jamku, želvu do ní umístím a opatrně zahrnu substrátem, nechám jen kolem hlavy prostor. Želva se sama zatáhne do krunýře a po 14 dnech zimování už má klasickou pozici, zavřené oči (vypadají jako napuchlé) a zatažená do krunýře. 

Ne u všech želv je však zimování stejné, někteří jedinci sice spí, ale hlavu mají vystrčenou z krunýře. Ačkoli to literatura nepopisuje jako ideální pozici při zimování, z mé zkušenosti takto zimuje dost želv a nikdy jsem v tom neshledal žádný problém či handicap, který by z toho želva na jaře měla. To samé platí, i pokud by želva nebyla zahrabaná, je zde však vyšší riziko, že se odvodní, v krajním případě (v kombinaci se suchým substrátem a suchým sklepem) by mohlo dojít i k dehydrataci želvy vedoucí k  jejímu úmrtí, což by však hrozilo pravděpodobně jen v kombinaci s dlouhou dobou zimování.

V průběhu zimování želvy kontroluji, v případě suchého substrátu ho prolívám vodou, klidně i několik litrů vody na metr čtvereční. Na metr čtvereční mám v jedné bedničce max. 4 želvy, aby se mohly v průběhu zimování otáčet - což dělají želvy běžně. Jednou se vyhrabou, pak se zase zahrabou...je to zvláštní, když uvážíme, že má želva mnohonásobně zpomalený tep a v podstatě neleze. Já si to představuji tak, že se otáčí postupně klidně během i několika dní.

Ohledně zimování ročních želv mohu uvést, že jsem se v některé publikaci dočetl, že takto mladé želvy se zimovat nemají, že hrozí riziko jejich úmrtí, když uvážíme, že procentuální úbytek váhy během zimování vyšší než 10% vede k úmrtí a u ročních mládat 10% váhy může představovat jen pár gramů. Já s tímto díkybohu nemám negativní zkušenost a vždy zimuji hned první rok, tzn mládata narozená v červenci zimuji již v jejich půl roce věku, většinou od prosince do ledna, tedy jen měsíc. Příští rok již 2 měsíce, další 2 roky 3 měsíce a pak již normálně 5 měsíců - listopad až březen.

Přátelé již několik měsíců spolehlivě funguje můj "želví" facebook, který naleznete na tomto odkazu

Pokud by snad někomu odkaz nefungoval, stačí na facebook do vyhledávacího pole napsat sousloví "želva zelenavá" nebo ještě lépe "chci želvu". Stránky želva zelenavá jsou v podstatě jako mateřská facebooková stránka, ale více to žije na stránkách chci želvu. 

Všem, kteří již tyto stránky viděli, bych rád poděkoval za zájem, tím spíše děkuji těm, kteří stránkám dali like (je vás již téměř 400), případně je dokonce sledují nebo do nich přispívají svými komentáři.

Někteří z vás pravidelně glosují mnou přidané fotky či zprávy, což mne velmi těší a je to také důvod, proč jsou stránky veřejné a každý na nich je vítán. Tím však nemám na mysli hatery, kteří jen rozumují, vše kritizují a sami nic smysluplného nevytvořili. Rád bych se na tomto místě zmínil třeba o tom, že mě nikdo nemusí poučovat, že želvy se na karapax neotáčí, já myslím, že když jí chci vyfotit plastron, že jí to na 10 sekund určitě neuškodí. V přírodě se želvy otáčí na karapax každou chvíli, stačí, aby se snažila vylézt na kámen a mnohdy se jí to nejenže nepodaří, ale dokonce i sklouzne tak prudce, že se prostě "na záda" otočí.

Já sám zastávám názor, že želvy by měly být chovány v takových podmínkách, aby co nejlépe simulovaly jejich přirozené prostředí. Jistě to nelze vždy dokonale zajistit, ale měli bychom se o to alespoň co nejlépe pokusit.

Oplození želvích vajec je velmi složité téma, které bohužel není nikde náležitě vysvětleno, a to ani chovateli samotnými, ani teoretiky, kteří mnohdy píší hodnotné obsáhlé publikace, které však neobsahují odpovědi na otázky, kterým je věnován tento článek.

Zabývat se tímto problémem mě donutila okolnost, že jsem měl od jedné samice několikrát po sobě neoplozená vejce. Jak se neoplozená vejce poznají dá se říci na první pohled, jsem zmínil na jiných místech svých webových stránek. Existují názory, že neoplozená vejce se jednoduše poznat nedají, že je nutné je tak jako tak umístit do inkubátoru a čekat celou dobu líhnutí (řádově 50-60 dní u želv zelenavých), resp. ještě o týden až dva déle, abychom měli skutečně jistotu, že vejce je neoplozené, tzv. jalové. Toto si já osobně nemyslím a tvrdím, že čekat déle jak 10-14 dní nemá smysl. Jak jsem již uvedl v článku věnovanému prvním letošním snůškám, na oplozeném vejci se začne dělat bílý flíček již po 2-3 dnech, maximálně po 5 dnech po snesení resp. po umístění do inkubátoru (ideálně jsou tyto dny totožné). Bílý flíček se během 2-3 dnů rozšíří po celém povrchu vejce. Pokud se ani po 5 dnech neudělá bílý flíček, je možná dobré počkat až do 10. dne a pak víme téměř na 100%, že vejce je jalové. Svoji domněnku si pro jistotu potvrdíme prosvícením vejce LED svítilnou tak, že svítilnu přiložíme přímo na skořápku vejce, a to z jeho boku. Pokud je vejce uvnitř stejnobarevné, nemá žádný tmavší flíček uvnitř, je 100% jalové a můžeme jej vyhodit, neboť by v inkubátoru po měsíci stejně začlo zapáchat, v horším případě by v něm nahromaděné plyny způsobily prasknutí vejce a znečištění celého interiéru inkubátoru. Pokud je vejce již po snesení flekaté (ne krásně bílorůžové) i zvenku na skořápce, je to téměř vždy znamení jeho neoplozenosti.

Bylo mi divné, proč samice snáší neoplozená vejce, ačkoli jsem viděl, že se se samcem prokazatelně  pářila (došlo ke spojení pohlavních orgánů). Teď několik úvodních informací pro lepší pochopení podstaty problému (je to souhrn mých zkušeností a informací utříděných z konzultací s odborníky).

1. Samice želvy zelenavé je schopná v sobě uchovat samčí sperma po několik let, uvádí se až 4 roky.
2. Samice želvy zelenavé si sama určuje, kdy si uchované samčí sperma použije pro oplození svých vajec a dále si určuje i množství, které použije.
3. Skutečnost, že vidíme želvy "se pářit", tj. samec stojí na zadních nohou za samicí, předními se přidžuje jejího krunýře a s mňoukavými zvuky naráží do samice a nadzvedává ji ocasem zespoda plastron (viz moje videa), ještě neznamená, že skutečně dochází ke spojení pohlavních orgánů. Samice se páří velmi neochotně, a pokud, tak většinou dlouho utíká, než si dá říct. I pokud neutíká, neznamená to nic, neboť ocas schová a samec se může snažit jak chce.
4. Pokud se samice skutečně pářit chce, pak vystrčí ocas kolmo dozadu, stojí na místě, případně se ještě zapře předníma nohama a zadníma se nadzdvihne, aby na ní samec mohl.
5. Ke spojení pohlavních orgánů paradoxně dochází spíše v situacích, kdy se samec tak hlasitě neprojevuje mňoukáním. Vypozoroval jsem totiž, že vydává mňoukavé zvuky nejčastěji v momentě, kdy tvrdým rohovitým trnem na ocasu nadzvedává samici za plastron a snaží se dostat svým penisem k její kloace.
6. Pokud želvy chováme doma v akváriu a pohromadě, samec nemá o samici takový zájem, jako když je připuštěný jen občasně. Mohu proto jen doporučit oddělený chov, neboť samice má více klidu, i když na druhou stránku je pak možnost oplození vajec ztížena tím, že želvy se mohou pářit jen v době, kdy se my sami rozhodneme samce připustit...a jemu či samici se v tu dobu pářit zrovna nemusí chtít.

Z výše uvedených úvodních informací teď plyne několik závěrů, které jsem s odborníky prokonzultoval na základě mých otázek, které mi v souvislosti s neoplozenými vejci postupně napadaly.

1. Je možné, aby samice snášela oplozená vejce, i když třeba dva roky nebyla vůbec v kontaktu se samcem.
2. Je možné, že samice snáší neoplozená vejce, i když žije se samcem trvale. V takovém případě samice zužitkovala všechno uchované samčí sperma a nebyla již znovu samcem oplodněna, byť jsme viděli "páření". Důvod může být ale také ten, že samice se prostě necítila v takové kondici, aby si vejce oplodnila a rozhodla se, že si sperma uchová na oplození dalších vajec, které snese v příznivějším období.
3. Je možné, že samice snese v jedné snůšce část vajec oplozených a část neoplozených. V tomto případě to může být kombinace důvodů uvedených v předchozím bodě, tj. buď nemá dostatek samčího sperma na oplození celé snůšky a nebo ho má dostatek, ale nepovažuje za dobré oplodnit si všechny vejce, neboť počítá s další snůškou, kterou chce také částečně oplodnit (a tak zbylé sperma rozdělí mezi více snůšek).
4. Pokud samice snese neoplozená vejce a nežije trvale se samcem, nemusí to znamenat, že jí uchované sperma došlo. S ohledem na nepřítomnost samce samice neví, kdy samce bude mít k dispozci a sperma si šetří na jindy. Vypozoroval jsem, že pokud samce připustíme a tento samici uhání a chce se pářit, působí toto jeho chování jako impuls pro samici, že příští snůšku si již oplodní (neboť ví, že samce má k dispozici a v budoucnu může být oplodněna znovu, bude-li potřebovat).
5. Aby situace nebyla tak "jednoduchá", na oplozenost vajec má vliv i skutečnost, zda se v samici vejce "založila" již na podzim či až na jaře. Vejce "založená" na podzim (resp. zárodky v nich) totiž nemusí přežít do jara a po jejich snesení se tváří jako vejce neoplozená. Vejce se v samici tvoří po dobu cca. 28-32 dnů. Po této době je nemusí hned snést, ale každopádně je má hotová, nevyvíjí se (jsou obalená slizem) a začnou se vyvíjet až po snesení, jakmile sliz oschne a uvolní se póry vejce.

Závěr z výše uvedených poznatků je tedy takový, že nemůžeme mít absolutně žádný přehled o tom, zda samice je oplodněná či nikoli, přičemž je nerozhodné, zda se samcem trvale žije, či je samec připouštěn jen ojediněle. Je samozřejmé, že čím častěji samce budeme připouštět, tím pravděpodobnost páření zvyšujeme, ale ani toto není pravidlo, protože želvy jsou navyklé se pářit na jaře a na podzim, takže připouštět samce pravidelně každý víkend v létě je méně efektivní, než jej připustit na několik dní na jaře a na podzim.